Každý, kdo začně blíže studovat Java EE5, získá celkový přehled o tom, jak je Java rozdělena do několika vstev. Společně s tím, ale vyvstane spoustu otázek, jak provést to či ono. Některé věci totiž nejsou úplně zřejmé a pokud chci tvořit projekt, který bude provázán s dalšími vrstvami, dostanu se dost často do potíží s nastavením a vůbec spuštěním jednotlivých částí.

Na začátku je důležité si zvolit správnou technologii. Pokud zvolím Javu budu muset řešit další věc a tou je její ohromné množství frameworků. Osobně jsem toto vyřešil tak, že se držím (pokud je to jen možné) standardů SUNu.

Takže co je cílem: Vytvořit intranetovou aplikaci, která bude pokrývat požadavky firmy. Od výrobních procesů, přes ekonomické záležitosti až po různé schvalovací procesy. Klientem bude webová či desktopová aplikace. Ve chvíli, kdy potřebuji komunikovat se sériovým portem, musím volit desktop. Když budu řešit výpis sestav, použiji zase webovou aplikaci. Obě tyto aplikace musejí míti stejnou základnu (databázi). V lepším případě základnou bude business logika pro obě aplikace.

Jak jsem psal výše, zvolil jsem nejpoužívanější frameworky, které jsou navíc i standardy. Na persistenci (připojení k databázi) TopLink od Oracle. Jako databázi MySQL 5.0. Na namapování relačních tabulek do objektů JPA. Samotná business logika je řešena přes EJB3.0. Na webovou část jsem zvolil JSF společně s Facelets (i když Facelets není standard, dost pomáhá samotnému JSF). Na desktop Swing. Aplikační server je Sun Java Application Server 9 (glassfish).

Takže zvolené součásti mám úspěšně za sebou. Nyní přistoupím k samotné implementaci. První věcí, kterou musím udělat, je rozjet MySQL v glassfish. Toto udělám jednoduše tak, že nahraji java-mysql-connector do adresáře PATH_GLASSFISH/lib. V samotné admin konsoli (webová aplikace pro správu glassfishe), vytvořím connection pool a jdbc resource pro mysql a danou databázi.

Nyní přistoupím k tvorbě business logiky. Po vytvoření enterprise projektu ptovedu vytvoření persistence pomocí TopLinku. Po namapování glassfishe do IDE, vytvořím persistence.xml, který volá pomocí JNDI spojení s MySQL, kterou jsem v glassfish konsoli vytvořil.

Pro namapování relačních tabulek do JPA využiji požnosti IDE a nechám si je automaticky vygenerovat. Pro snadou správu samotných dat, vytvořím na klientovi nějakou CRUD aplikaci, takže si nechám vygenerovat i Session Beans z JPA. Použiji jak lokální, tak remote interface. Po tomto kroku, mám základ připraven. Mohu provést deploy na glassfish.

Nyní se pustím do samotného klienta. Nejprve desktopu. Vytvořím si samostatný projekt, do kterého nalinkuji potřebné glassfish knihovny a přilinkuji samotnou business logiku ve formě jar souboru. Pomocí vzdáleného volání, si nechám zavolat Session Beanu a již rovnou mohu pracovat s business logikou ve Swingu. K samotné distribuci swingové aplikace použiji Java Web Start.

Poslední věcí je webová aplikace. Přilinkuji JSF Framework, společně s Facelets. V Backing Beans volám Local EJB. Webová aplikace je v tomto ohledu o dost jednodušší, jelikož nemusím řešit vzdálené volání EJB, protože samotná aplikace běží na glassfish ve webovém kontejneru. Samozřejmě nezapomenu na convertery pro Entity a nastavení, jako navigaci, atd. Webovou aplikaci mohu vystavit na server.

Asi takto bych zjednodušeně popsal samotnou problematiku Enterprise Javy. Jako IDE jsem zvolil NetBeans a k deploymentu aplikací chytrého mravence (ant).

Tímto článkem jsem chtěl jen nastínit, že s PHP končím. Od dnešní doby se budu věnovat Javě či databázím. Pokud je někdo v podobné situaci jako já, přivítám jeho připomínky.

Příště se již budu věnovat něčemu přímočarému. Ukážu, jak ve stand-alone klientovi volat EJB z glassfishe. Na konci celý projekt zbuilduji a nechám poskytovat pomocí Java Web Start.