Při programování v PHP se dostanete do fáze, kdy Vás přestane bavit znovu a znovu psát HTML kód pro formulářová políčka. Jedním ze způsobů jak si začít tvořit svou vlastní knihovnu takovýchto HTML komponent, je přejít na OOP kód a v závislosti na zkušennostech si předdefinovat to, co se často opakuje. Tím začnete tvořit svůj malý framework pro HTML výstup vašich webových aplikací.

Je jasné, že existuje spoustu hotových řešení, ale já jsem šel cestou (pro PHPčkáře osobitou) vlastní. Mou snahou je, se odprostit od psaní jakéhokoli HTML kódu při programování základních komponent. Při OOP návrhu tříd je dobré rozvrhnout, které třídy budou znovupoužitelné v jakékoli aplikaci a které nikoli. Jelikož se nyní bavím o HTML výstupu, který je pro PHP jako vzduch pro člověka, je jasné, že se jedná o třídy s vysokou znovupoužitelností.

Vytvořím si adresář /lib ve kterém budu mít třídy, které jsou znovupoužitelné v jakékoli webové aplikaci. Jelikož se jedná o HTML kód a formulářové políčko tak adresářovou strukturu definuji takto: /lib/HTML/Form/

První komponentou bude select-option.

Zkrácená ukázka vlastní třídy v souboru SelectOption.php:

/
 * trida vracejici html select-option
 
 
@author Dostal Ales
 * @version 1.0
 * @date 21.11.2006
 * @category lib
 * @package HTML
 * @subpackage Form
 
 
/

class HTML_Form_Selec­tOption
{

/************­***************** ATRIBUTY TRIDY *************­****************/

        // atribut tridy pro nazev selectu
        private $nazev;

        // atribut tridy pro data, ktera jsou poslana v poli
        private $data;

        // atribut tridy pro vybrany radek
        private $request;

        // atribut tridy pro vytvoreni prazdneho radku v optionu
        private $firstNullOption;

        // vklada do tagu <select> vlastni kod-text, vyuzitelne zejmena pro onClick, apod.
        private $intoSelect;

/************­****************** METODY TRIDY *************­*****************/

        /

         * konstruktor tridy definujici nazev selectu, data a atribut tridy pro vybrani radku
         
         
@param       String          $nazev          nazev selectu
         * @param       Array           $data           data selectu
         * @param       String          $request        vybrana hodnota selectu
         
         
/

        public function __construct($na­zev, array $data, $request = "")
        {
                $this->nazev = $nazev;
                $this->data = $data;
                $this->request = $request;
        }
 }

Do třídy dále dodefinuji setry na základní atributy a funkčnost tagu select-option:

        /
         * metoda nastavi nazev selectu
         
         
@param       String  $nazev          nazev selectu
         
         
/

        public function setNazev($nazev)
        {
                $this->nazev = $nazev;
        }

        /

         * metoda nastavi data pro option
         
         
@param       Array   $data           pole, kde klic je value v optionu a hodnota je nazev optionu
         
         
/

        public function setData(array $data)
        {
                $this->data = $data;
        }

        /**
         * metoda nastavujici vyber radku
         
         
@param       String  $request        defunuje vyber radku
         
         
/

        public function setRequest($re­quest)
        {
                $this->request = $request;
        }

Poslední věcí je definování metod na vrácení příslušného HTML kódu:

        /
         * metoda vytvarejici option pro select
         * zohlednuje pouziti requestu
         
         
@return $option option pro select
         
         
/

        public function getOption()
        {
                if (!empty($this->firstNullOpti­on)) {
                        $option = „<option value=''>“. $this->firstNullOption .„</option>\n;
                } else {
                        $option = "";
                }
                if (count($this->data) && is_array($this->data)) {
                        foreach ($this->data as $key$val) {
                                $option .= „<option value=‚“. htmlspecialchar­s($key) .„‘“.
                                        (($key == $this->request) ? " selected" : "") .„>“. htmlspecialchar­s($val) .„</option>\n;
                        }
                }
                return $option;
        }

        public function setIntoSelect($tex­t)
        {
                $this->intoSelect = $text;
        }

        /

         * metoda vracejici select-option podle definovanych vlastnosti
         
         
@return $select vraci <select><opti­on></option></se­lect>
         */

        public function getSelect()
        {
                $select = „<select name=‚“. $this->nazev .„‘“. (!empty($this->intoSelect)? " „. $this->intoSelect : "") .“>\n;
                $select .= $this->getOption();
                $select .= “</select>\n";
                return $select;
        }

Kompletní třída ke stažení: HTML_Form_Selec­tOption

Budu nadále předpokládat, že máte vyřešený problém s automatickým nahráváním daných tříd přes __autoload().

Nyní již přichází na řadu malá ukázka, jakým způsobem lze komponentu využívat:

$data = array();
$data = array(„ales“„Aleš“, „tomas“„Tomáš“);
$select = new HTML_Form_Selec­tOption(„jmeno“, $data, $_GET[„jmeno“]);
echo $select->getSelect();

Pokud budu chtít například definovat prázdnou nulovou položku, stačí pred zavoláním o HTML kód přídat:

$select->setFirstNullOp­tion(„- jméno -“);

Možností je samozřejmě více. Od definování javascriptového kodu do tagu select až po změnu dat, při použití jedné instance. Pokud by daná třída nevyhovovala, není samozřejmě problém přidat jakoukoli novou vlastnost (např. přidání k tagu css třídu, style, apod.).

Definování vlastních HTML komponent programátorovi natolik usnadní práci, že k opakovanému psaní HTML se snad již nikdy nevrátí.

Přístě se podívám na trošku složitější HTML tag: input.

Původně jsem chtěl napsat článek o triggerech a jejich využití. Zjistil jsem ale nepříjemnou chybu, která bez jakýchkoli servítek smaže můj pracně vytvořený trigger, aniž by mi databáze cokoli zdělila.

Jedná se o bug 18153 a jeho duplikace 18816.

Tato nepříjemná chyba mi při provedení dotazu REPAIR/OPTIMI­ZE/ALTER smaže trigger z information_sche­ma. Problém je o to horší, že použitý název je uložen v souboru *.TRN, který se pro změnu zachová! Takže nyní mám smazaný trigger a navíc nemůžu použít původní název triggeru. Jediné možné řešení je fyzicky smazat soubory *.TRN a vytvořit trigger znovu.

Opět uvedu malý příklad:

CREATE DATABASE stupidni_test;
CREATE TABLE tabulka (
   id int NOT NULL AUTO_INCREMENT,
   nazev varchar(10) NOT NULL,
   PRIMARY KEY(id)
);
CREATE TABLE tabulka_zaloha (
   id int NOT NULL AUTO_INCREMENT,
   nazev varchar(10) NOT NULL,
   PRIMARY KEY(id)
);

A nyní si vytvořím trigger.

DELIMITER $$
/* tento prikaz muze vyhodit chybu, pokud trigger existuje, zde totiz existuje dalsi bug s IF EXISTS */
DROP TRIGGER nefungujes$$

CREATE TRIGGER nefungujes
AFTER INSERT ON tabulka
FOR EACH ROW
BEGIN
  INSERT INTO tabulka_zaloha (id, nazev) VALUES (new.id, new.nazev);
END$$

DELIMITER ;

Vše se zdá být v pořádku:

SHOW TRIGGERS;

Nyní přidám jeden sloupeček do tabulky tabulka.

ALTER TABLE stupidni_test ADD COLUMN cislo int DEFAULT ‚0‘ AFTER nazev;

A trigger je pryč:

SHOW TRIGGERS;

Vytvořím si ho znovu:

DELIMITER $$
DROP TRIGGER nefungujes$$

CREATE TRIGGER nefungujes
AFTER INSERT ON tabulka
FOR EACH ROW
BEGIN
  INSERT INTO tabulka_zaloha (id, nazev) VALUES (new.id, new.nazev);
END$$

DELIMITER ;

Nevytvořím!

TRIGGER does NOT exist
TRIGGER already EXISTS

Jediné možné řešení je nyní smazat soubor *.TRN nebo vytvořit trigger pod jiným názvem.

Tímto apeluji na všechny, kteří triggery používají: zálohujte si je!

Přístě už se budu věnovat těm triggerům a jejich využití. ;)

Listopad 13th, 2006MySQL 5.0 díl.2

Typ tabulky InnoDB zvládá i další vlastnost a tou je tzv. transakční zpracování. Ve chvíli, kdy Vaše aplikace bude používat akční dotazy nad důležitými daty, jistě budete hledat způsob, jak tyto data co nejlépe ošetřit.

K tomu dobře poslouží transakce. Setkal jsem se i s názory, kteří transakční zpracování odsuzují z toho či onoho důvodu. Já, jako člověk, který tyto věci využívá v praxi mohu jen podotknout, že je to pro mě určitá záchrana při práci s akčními dotazy.

Co to je, to transakční zpracování dat? Jedná se způsob, pomocí kterého mohu své předešlé kroky navrátit zpět nebo je potvrdit. Série příkazu UPDATE, DELETE, INSERT, které jsou spuštěny při transakčním zpracování, se provedou tehdy, když uznám, že po změně nedojde k znehodnocení dat. Fyzicky se dané akce provedou až po úspěšném ukončení, do té doby jsou dočasně uloženy jen jako série příkazů, které čekají na ukončení. To sebou přináší i tu vlastnost, že zpracování může být v polovině přerušeno (např. výpadkem proudu) a přesto je možné dané úkony dokončit. Je jasné, že tuto vlastnost musíme brát s rezervou a neočekávat vždy spásnou pomoc od nedokončených transakcí. Tím mám na mysli, že se daná série příkazů již nikdy neprovede, nikoli, že by znehodnotila data.

Příkazy pro transakční zpracování jsou následující:
  • start transaction – spouští provedení transakčního zpracování
  • rollback – navrací veškeré změny a uvede data zpět do stavu před spuštěnou transakcí
  • commit – potvrzuje příkazy, zapisuje změny a uvolňuje systémové prostředky potřebné při transakci

Použití transakcí
Domnívám se, že je zbytečné zde vypisovat sérii nějakých akčních dotazu, kde na konci provedu commit či rollback. Spíše než to, je lepší malá ukázka v PHP, jak lze transakce smysluplně využít.

Příklad:

class Error
{
        private $error = array();

        public function __construct() {}

        public function addError($err)
        {
                if (!in_array($e­rr, $this->error)) {
                        $this->error[] = $err;
                }
        }

        public function isError()
        {
                return (boolean) count($this->error);
        }

}

$mysqli = new mysqli(/* connect /);
$error = new Error();

$mysqli->query(„start transaction“);

$query = „UPDATE uzivatele SET prijmeni = ‚Novák‘ WHERE login = ‚paveln‘“;
if ($mysqli->query($query) === false) {
        $error->addError($mys­qli->error);
}

/
dalsi akcni dotazy */

if (!$error->isError()) {
        $mysqli->query(„commit“);
} else {
        $mysqli->query(„rollbac­k“);
 }

Použil jsem zde záměrně vlastní jednoduchou třídu na kontrolu chyb. Je jasné, že příklad je pouze ilustrativní, ale potvrzení transakce mohu provést jedině ve chvíli, kdy jsem si jist, že to má data nijak neznehodnotí. Toto považuji za smysluplné použití transakčního zpracování, kdy pomocí nějaké vlastní aplikace budu rozhodovat, zda sérii příkazů zruším, či potvrdím.

Při práci s tabulkami při transakčním zpracování bychom si měli dát pozor zejména na příkaz: TRUNCATE TABLE, který vymaže data z tabulky a nastaví auto_increment na 1. Po provedení takového příkazu totiž není možné pomocí rollback získat data zpět.

Omezení existuje celá řada, k tomu doporučuji manuál a prostudovat samotné transakce tam.

Poslední věcí o které se zmíním je nastavení automatických transakcí. V souboru my.cnf nalezneme direktivu innodb_flush_log_­at_trx_commit, která pokud je nastavena na 1, provádí automaticky transakce. Toto chování se mi zdá nežádoucí a jako takové ho pro jistotu vypínám. Důvod proč něco takového dělám je rychlost aplikace. Pokud například vkládám velké množství dat, které není nijak zásadní pro běh aplikace a data mám zálohována, provedu úkon bez transakčního zpracování. Jednou ohromnou nevýhodou je totiž extrémní nárůst potřebných systémových prostředků.

Transakce byste měli používat s rozvahou, ale také se jich nebát, protože sebou přináší jistý komfort při modifikaci dat.

V příštím díle se budu věnovat triggerům a důvodům, proč něco takového využívat.

© 2007 finc weblog | iKon Wordpress Theme by Windows Vista Administration | Powered by Wordpress